Chocholoušek picon
CZSK ARCHÍV
CCCAM – Download
Enigma 2 – pluginy
Satelitní operátoři
Úvod do technologie satelitního vysíláníMůže to vypadat jednoduše. Je to přece jen parabola místo běžné antény. A nějaký ten satelitní přijímač. Ale zase tak jednoduché to být nemusí.V současné době se převážně využívá digitální satelitní vysílání standardu DVB-S2. Na rozdíl od pozemního vysílání nepřijímáme signál z blízkých vysílačů umístěných někde na kopci, ale z družic obíhajících na oběžné dráze Země.
Satelitní pozice se udává ve stupních vzdálenosti od nultého poledníku a nemusí označovat pozici pouze jedné družice. Například u nás velmi oblíbená ASTRA 3 na 23,5°E (východně) skrývá flotilu družic, stejně jako u obdobně oblíbené pozice 19,2E s flotilou družic ASTRA 1. Skupina družic, nebo samostatná družice, vysílají k zemi paprsky signálu, které zachytává parabolická anténa. Ta je schopná přijímat signál ze všech blízko u sebe umístěných družic v jedné flotile.Družice disponují transpondéry, které vysílají celý multiplex (zjednodušeně balík) programů na určité frekvenci a s určitou polarizací. Transpondér má danou přenosovou kapacitu, takže pojme jen několik programů televizních stanic či jiného obsahu. Nicméně jde o kapacity řádově větší, než aktuálně poskytuje pozemní vysílání (například DVB-S2 multiplex zvládne až 64 Mb/s, přičemž družice disponuje několika desítkami transpondérů. Oproti jednomu vysílači DVB-T s 24 Mb/s je to opravdu někde jinde).Satelitní signál má značné pokrytí území, které se zdaleka neomezuje na jednotlivé státy, ale spíše na celé velké oblasti kontinentů. Avšak ne všude je jeho síla stejná. Čím dále od ohniska, tím větší je potřeba parabola pro bezproblémový příjem. Parabolická anténa chytá poměrně slabý signál svou nemalou plochou a díky svému prohnutému tvaru jej odráží koncentrovaný do jednoho místa. Tam jej přijímá LNB.LNB (Low Noise Block, někdy též Low Noise Convertor) přijímá signál odražený od paraboly v ohnisku a zesiluje. Přijímá signál v rozsahu 10,7 GHz – 12,75 GHz a konvertuje jej do pásma 950 MHz – 2150 MHz, aby jej bylo možné efektivně přenášet dále po koaxiálním kabelu (při původních frekvencích dochází na kabelu již ke značnému útlumu). Z LNB tedy již vedeme od paraboly klasický koaxiální kabel do přijímače, neboli set-top-boxu, či do televize vybavené satelitním tunerem.Zde pak narážíme na již poměrně velkou odlišnost od pozemního vysílání. Signál si nemůžeme jednoduše slučovat, zesilovat a rozbočovat a podobně. Mezi přijímačem a LNB probíhá určitá komunikace.
Ale naštěstí neplatí, že by každý přijímač vyžadoval své LNB či svou vlastní parabolu. Jen je potřeba myslet na to, že podle předpokládaného počtu současně běžících přijímačů musíte zakoupit i LNB s požadovaným počtem výstupů:
LNB s 1 výstupem – singl LNB
LNB se 2 výstupy – twin LNB
LNB se 4 výstupy – quad LNB
LNB s 8 výstupy – octo LNB
LNB quattro – speciální LNB pro rozvody s multipřepínači
Důležité je slůvko současně sledovat. Na jeden kabel vedoucí z LNB lze připojit více přijímačů, ať už rozbočením, nebo přes průchozí zásuvku či přijímač. Ale v jeden moment jej může využívat aktivně jen jeden přijímač. Ostatní přijímače na téže větvi mohou přijímat pouze stejný transpondér (multiplex), jako ten řídící (zjednodušeně řečeno – více v sekci o rozvodech).Příjem z více satelitůVýše uvedené se vztahuje k příjmu z jedné satelitní pozice. Ale co kdybyste chtěli přijímat programy z více družic? Pak existují zhruba dvě možnosti – více LNB a tzv. šilhání (multifeed, multifocus či multibeam), nebo motor pro natáčení paraboly. Běžnější je příjem ze satelitních pozic, které jsou blízko sebe (například 19,2E + 23,5E). V tomto případě se využívá faktu, že parabola zachytává signál vícero blízkých družic, a tu, na kterou přesně míří, odráží do LNB. Signál z ostatních odráží mimo ohnisko. A právě tam je možné signál zachytávat dalšími LNB.Pokud si vystačíme se dvěma konkrétními pozicemi, můžeme zakoupit monoblok, který integruje do sebe dva LNB plus potřebný přepínač mezi nimi (DiSEqC). Také monoblok může mít několik výstupů pro přijímače (singl, twin atd.). Takový monoblok je již nachystán tak, abyste se s ním zaměřili na jednu pozici a druhá je tím pádem zaměřena též. Monoblok se často využívá pro příjem družic ASTRA na pozicích 19,2°E a 23,5°E. Najdeme zde například Skylink, jehož lokalizované programy do češtiny a slovenštiny sídlí na pozici 23,5°E a na 19,2°E zase najdeme mnoho kvalitních FTA zahraničních programů (např. ServusHD, Arte HD či ORF Eins HD a jiné). Z toho též vyplývá, že pro běžné použití není monoblok nutný, postačí příjem z flotily na 23,5°E. FreeSAT pak najdeme na jediné pozici, a to na 0,8°W (družice Thor 5 a Thor 6).Poněkud sofistikovanější metodou, než s monoblokem, je takzvaný multifeed s několika LNB. Díky speciálnímu držáku se umístí před parabolu i více, než 2 LNB, a každý zvlášť se nastaví pro příjem požadované družice. Nastavení a ladění je již samozřejmě řádově složitější. S parabolou o průměru 85 cm lze s multifeedem přijímat běžně kolem 3 blízkých pozic. Existují i speciální paraboly (toroidní) pro ještě větší počet LNB. Využíváme-li multifeed, pak musíme do cesty kabelů ještě včlenit samostatný DiSEqC přepínač. Z něj pak vedeme kabel do přijímače, který právě DiSEqC povely přepíná na jednotlivé LNB. DiSEqC přepínač použijeme i v tom případě, kdy máme na střeše třeba 2 paraboly a podobně.
Kabely aneb ještě něco k satelitním rozvodůmJak jsme si již řekli, satelitní signál z LNB proudí do koaxiálního kabelu v pásmu 950 MHz – 2150 MHz. To je již za pásmem, které se využívá například pro FM rádio a pozemní televizní signál. Takže můžeme do jednoho kabelu sloučit veškerý příjem. Pokud nemusíte slučovat, veďte satelitní rozvod zvláště. Ale ani sloučení není nic strašného. Určitě ale nešetřete a kupte kvalitní koaxiální kabel – dostatečně stíněny a o větším průměru vodiče s dobrými parametry přenosu signálů. Přece jenom, bude vám sloužit nemálo let. Vybavte se též dostatkem F-konektorů dle průměru kabelu a na vnější spoje přiberte i krytky konektorů.DVB-T a DVB-S je lépe vést odděleně dvěma kabely. Ale to není vždy vhodné. Ani sloučení signálu (například podobným prvkem vlevo) nicméně nepředstavuje zásadní nedostatek. Sloučený signál pak rozbočí zásuvka až v místě příjmu (obrázek vpravo). Rozbočování satelitního signálu do více větví má svá specifika a obecně se proto příliš nedoporučuje Pro jistotu si zopakujme pravidlo, že na jeden kabel vedoucí z LNB lze připojit více přijímačů, ať už rozbočením, nebo přes průchozí zásuvku či přijímač (loop out). Ale v jeden moment jej může využívat aktivně jen jeden přijímač. Ostatní přijímače na téže větvi mohou přijímat pouze stejný transpondér (teoreticky mohou přijímat transpondéry se stejnou polarizací a pásmem), jako ten řídící. I pokud například máte přijímač se dvěma tunery a chtěli byste je aktivně využívat třeba pro sledování programu z jiného transpondéru, než ze kterého právě nahráváte, tak si pro něj musíte připravit LNB se dvěma výstupy.